» ÚVOD |  SLOŽENÍ TEAMU |  LOVECKÉ AKCE |  SBTC CZ AKCE |  NAŠI PSI |  NOVINKY |  STAF BULL SHOW |  F1-TUG OF WAR |  STATISTIKY |  NADAČNÍ AKCE |  MEDIÁLNÍ AKCE |  TRENING AKCE |  CHOVATELSKÉ AKCE |  BULL TRENINGY  |  KAMARÁDI L.B.T. |  ODKAZY




článek

TUG OF WAR / PŘETAHOVÁNÍ

Tug of War nebo-li přetahování disciplína provozovaná na speciálních sportovních závodech převážně pro psy, které řadíme do skupiny teriéru typu bull. V dobách minulých byli tito psi využíváni především k zápasům mezi sebou a nebo jako bojovníci proti jiným zvířatům, býkům, medvědům ap. Dnes v civilizovaném světě jsou ve většině zemích tyto druhy zábavy zakázány. Naskytla se otázka, jak těmto psům tuto vrozenou vlastnost zápasit zachovat a nebo alespoň částečně nějakou činností nahradit. Vzniklo spousta spolků, klubů aj. zájmových skupin , kteří se těmito plemeny zabývají a vymýšlejí, jak své psí gladiátory zaměstnat a využít potencionál svých bulldočích mazlíčků. Na scéně se tak již řadu let po celé České republice pořádají adrenalinové sporty šité na míru pro právě zmiňované teriéry. Vynikají převážně pittbulteriéři, Amstafové, ale pozadu nezůstavají ani Stafordšírští bulteriéři. A jednou ze zmiňovaných dovedností je Tug of War.
V čem spočívá disciplína přetahování. Dva psi, jsou ukotveni naproti sobě u úvazných kolíků, tak aby nedošlo k jejich vzájemnému kontaktu. Ideální vzdálenost mezi kolíky je cca. 15 stop. Vznikne tak mezera mezi oběma přetahujícími psy v délce jednoho metru. Nutno podotknout , že oba aktéři jsou vybaveni postroji jaké vídáme např. při klasických sportovních obranách. Je to určitě vhodnější než-li by byli připnutí na klasických obojkách, na kterých by mohlo docházet při silném tahu jednoho ze soupeřů k přiškrcování a tím k horšímu dýchání. Z tohoto důvodu bych určitě doporučoval kšíry.
Mezi takto zajištěné psy se vloží předmět o který se bude následně na to bojovat. Může to být lano (dobré je silné, takové které používají námořníci k přivazování lodí v přístavu ) a nebo snáze dostupný pešek z juty. Na Staff Bull Show používáme dva krátké pešky propojené půl metrovým řetězem. Je to jednoduché, ale hlavně praktické řešení . Pešek je běžně dostupný pro každého majitele svého psa v různých chovatelských potřebách.
Tak a když už jsme takto připraveni, psi jsou ukotveni , nezbývá než předmět o který se psi budou přetahovat, vložit do tlam nažhaveným zápasníkům. Pozor při vkládání do rozvášněných čelistí na prsty mnohdy jsou psi tak vyhecovaní , že nevnímají okolí a jestli nebudete dostatečně rychlí mohlo by se snadno stát , že se nechtěným způsobem stane přetahovaným předmětem, včetně peška, i váš malíček.
Je nutno podotknout , že disciplína je vskutku královskou zábavou pro tato plemena. Většinu bullů to s naprostou přirozeností baví a není nutné nějakého speciálního výcviku. „ Pittbul zkrátka chytne a nepustí.“ Snad jen trénink může napomoct k lepšímu výkonu jednotlivého jedince při tomto sportovním dovádění. Pes s menší kondicí určitě dlouho nevydrží nápor fyzičky zdatnějšího jedince. Což ovšem neznamená , že 22 kg pes nemůže přetáhnout soupeře klidně o 10 kilo těžšího. O tom to určitě není , velkou roli zde hraje psychika a srdíčko každého psa. Mnohdy takto dobře fyzicky připravení psi ( a když se k tomu přidá povahová vyrovnanost ) dokáží v plném zákusu přetahovat i několik hodin. Což jsou úctyhodné výkony těchto psích válečníků z dob minulých.
Jak začít s tréninkem ? Jak jsem již řekl většině teriérům typu bull je naprostou přirozenou vlastností , něco kousat , držet, drtit až do té doby než to úplně zničí. Takže je snadné začít této vlastnosti využívat pozitivním směrem. Nácvik přetahování Vám může být malou inspirací. Určitě je dobré počkat až pes celkově vymění chrup. Obvykle u psů středních plemen ve věku kolem šestého měsíce. Pak už nic nebrání tomu jak svého psa utužovat v přípravě trénování této zábavné činnosti. Uchopíme předmět ( pešek ) o který se budeme přetahovat , psa trochu rozvášníme a počkáme až provede uchopení , pokud se nám to podaří , můžeme zkoušet cukat peškem ze strany na stranu, nahoru a dolů. Snažíme se tak zpevňovat jeho zákus, formou hry. Pokud možno aby nepřekusoval a držel nepřetržitě v jednom místě zákusu ( na turnajích je to neocenitelná vlastnost a výhoda ). Dále pokud pes už pochopil o co při hře s Vámi jde, můžeme pokročit k další fázi a tím je přetahování z jinými psy. Výhodou je pokud vlastníme více psů, kteří jsou na sebe zvyklí, můžeme je nechat přetahovat mezi sebou na volno. Poslouží nám k tomu jakýkoliv kousek volného prostranství ( louky ). Zkušenějšímu psu vložíme do tlamy kus předmětu o který budeme chtít nechat psy přetahovat , na motivujeme juniora k akci a věřím tomu , že výsledek na sebe nenechá dlouho čekat. Většina psů těchto plemen brzo pochopí o co běží . Majitel jednoho psa bude muset vyhledat společnost nějakého psího kamaráda a společnými silami se pokusit o dosažení stejného výsledku. Do určité doby , lze toto trénování provádět na volno , záleží na povaze psů, na věku , socializaci, plemeni atp. Pak však přijde doba kdy těmto hrátkám odzvonilo a je na čase přejít k pravému tréninku. Myslím si, že po dosažení deseti měsíců věku psa je možno psi uvázat ke kolíkům, vybavit je standardními postroji a přetahování může začít.
Tak jako na STAFF BULL SHOW , kterou každoročně v Praze pořádají členové LUCKY BULL TEAM. A jak takové turnaje dle pravidel probíhají ?

Majitelé psů si nejprve vylosují soupeře kdo s kým bude přetahovat a to tak, že první půlka přihlášených psů ( ti jsou nasazení ) si k sobě vylosují soupeře z druhé poloviny přihlášených psů.
V případě lichého počtu závodníků jde poslední lichý pes ( ke kterému není soupeř ) přetahovat s vyhraným psem ( který se přetahoval nejkratší dobu ze všech přetahovaných dvojic v daném kole ) z předcházející dvojce . A až tento duel definitivně určí postupujícího psa do dalšího kola. A tak to pokračuje vyřazovacím K.O. pavoukem až do finále.
Může se stát, že se do finále dostane lichý počet psů. Pokud k tomu dojde rozhodnou zápasy každý s každým počet vítězství určí vítěze. Pokud by ani toto nerozhodlo a počet vítězství by byl stejný u všech, potom se vše opakuje až do té doby než bude rozhodnuto.
Přetahují se vždy dva psi ukotvení tak,aby nedošlo k jejich vzájemnému kontaktu.
Po připoutání nechají oba soutěžící zakousnout své psy do přetahovaného předmětu (peška) řeknou si kdy je zákus OK , odstoupí a přetahování je zahajeno. Komunikovat se psem lze pouze ústním pobízením. Není dovolen fyzický kontakt . Vítězí ten pes, který nepustí přetahovaný předmět. Upuštěním peška z mordy se rozumí. Pokud pes položí peška na zem a nedotýká se ho tlamou ( zuby ) prohrává. Prohrává i tehdy pokud peška položí na zem a znovu jej uchopí. Už došlo k puštění ! Do ringu můžou jen majitelé psů a pověřená osoba (rozhodčí), která dohlíží na hladký průběh disciplíny. Soutěž má zde dvě kategorie za a) APBT,AST b)SBT


Je vskutku krásné....... ( pozorovat napnuté svaly psích gladiátorů, čelisti pevně zaklíněné v jutovině, pokřikující páníčky jak povzbuzují své psí sportovce při této disciplíně, emoce , výhry ) ......
.........někoho mít rád , ale je o moc krásnější ho nikdy nezklamat a to je to čeho si u svých psů cením nejvíc.


text: Daniel Žďárský

Foto na titulní straně: Tug of war
Pes: Luckybull´s Masta KILLA
Foto: Tomáš Seemann
Dále se na toto téma dočtete v časopise Psí sporty 1/2009

www.czech-press.cz /